1. Základní terminologie

Zákon o účetnictví rozlišuje:

Druhy účetní závěrky

• řádná
• mimořádná
• mezitímní

Rozsah účetní závěrky

• účetní závěrka v plném rozsahu
• účetní závěrka ve zkráceném rozsahu

Zároveň se samostatně řeší:

• rozsah (struktura) jednotlivých výkazů
  (zejména rozvahy a výkazu zisku a ztráty).

To jsou tři odlišné roviny, které se nesmí zaměňovat.

2. Kategorie účetních jednotek

Účetní jednotky se člení na:

• mikro účetní jednotky
• malé účetní jednotky
• střední účetní jednotky
• velké účetní jednotky

Podle tří kritérií:

• aktiva celkem
• čistý obrat
• průměrný počet zaměstnanců

3. Limity pro zařazení do kategorií (pro rok 2025)

 

Účetní jednotka patří do kategorie, pokud:

• nepřekročí nebo překročí alespoň dvě ze tří hodnot
• ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

4. Rozsah účetní závěrky (plný × zkrácený)

Účetní závěrku v plném rozsahu sestavují

• střední účetní jednotky,
• velké účetní jednotky,
• a také každá účetní jednotka,
  která má povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavit

• mikro účetní jednotky,
• malé účetní jednotky,

pokud nemají povinnost auditu.

5. Obsah účetní závěrky podle rozsahu

Účetní závěrka v plném rozsahu obsahuje

• rozvahu,
• výkaz zisku a ztráty,
• přílohu,
• přehled o peněžních tocích,
• přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrka ve zkráceném rozsahu obsahuje

• rozvahu,
• výkaz zisku a ztráty,
• přílohu.

6. Rozsah jednotlivých výkazů

Zde je nutné striktně rozlišovat:

• rozsah účetní závěrky
  versus
• strukturu výkazu.

7. Rozvaha – plná a zkrácená struktura

Zkrácenou rozvahu mohou sestavit:

• mikro účetní jednotky,
• malé účetní jednotky,

pokud sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.

Plnou rozvahu sestavují:

• střední účetní jednotky,
• velké účetní jednotky,
• mikro a malé účetní jednotky, pokud sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (typicky z důvodu auditu).

Shrnutí:

 

8. Výkaz zisku a ztráty – struktura

Pro individuální účetní závěrku podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.:

neexistuje zkrácená struktura výkazu zisku a ztráty pro mikro ani malé účetní jednotky.

Výkaz zisku a ztráty se sestavuje vždy v plném členění.

Platí tedy:

 

9. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu

Tyto výkazy se sestavují výhradně tehdy, pokud účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu.

 

10. Příloha k účetní závěrce

Rozsah informací v příloze se odvíjí:

• od kategorie účetní jednotky,
• a současně od toho, zda je závěrka sestavována v plném nebo zkráceném rozsahu.

Mikro a malé účetní jednotky mají zákonem stanovený podstatně užší rozsah povinných informací.

11. Povinnost ověření účetní závěrky auditorem (rok 2025)

Tato část je pro praxi klíčová, protože přímo ovlivňuje rozsah účetní závěrky.

11.1 Základní pravidlo

Účetní jednotka má povinnost ověření účetní závěrky auditorem, pokud:

➡ ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích splní alespoň dvě ze tří níže uvedených podmínek.

11.2 Limity pro povinný audit pro účetní období 2025

Pro účetní období roku 2025 se stále používají tyto limity:

• aktiva celkem více než 40 000 000 Kč,
• čistý obrat více než 80 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců více než 50.

11.3 Test „dvě ze tří“

Povinnost auditu vzniká, pokud jsou splněny alespoň dvě z těchto tří podmínek:

• aktiva > 40 mil. Kč,
• obrat > 80 mil. Kč,
• zaměstnanci > 50.

a to:

➡ ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

11.4 Zvláštní pravidlo pro akciové společnosti

U akciové společnosti postačí:

➡ splnění jediné z výše uvedených tří podmínek

(opět ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích).

11.5 První účetní období

V prvním účetním období účetní jednotky se povinnost auditu posuzuje:

• pouze za toto první období.

Není tedy nutné čekat na dvě období.

11.6 Povinnost auditu a kategorie účetní jednotky

Velmi důležité pravidlo:

Povinnost auditu je samostatná povinnost nezávislá na tom, zda je účetní jednotka mikro nebo malá.

To znamená:

• mikro nebo malá účetní jednotka může mít povinný audit,
• a pokud ho má, musí sestavit účetní závěrku v plném rozsahu.

11.7 Praktický důsledek auditu

Jakmile vznikne povinnost auditu:

• účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu,
• sestavuje přehled o peněžních tocích,
• sestavuje přehled o změnách vlastního kapitálu,
• a nesmí použít zkrácenou rozvahu.

12. Souhrnná tabulka – rozsah závěrky, výkazů a audit

 

* U středních a velkých účetních jednotek je povinnost auditu v praxi splněna vždy, protože svou velikostí naplní zákonná kritéria.

13. Závěrečné shrnutí v několika větách

• Kategorie účetní jednotky se stanoví podle dvou ze tří limitů (aktiva, obrat, zaměstnanci).
• Rozsah účetní závěrky se odvíjí nejen od kategorie, ale především od existence povinného auditu.
• Zkrácená struktura se týká pouze rozvahy.
• Výkaz zisku a ztráty se u individuální účetní závěrky sestavuje vždy v plném členění.
• Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu se sestavují pouze tehdy, pokud se sestavuje účetní závěrka v plném rozsahu.
• Povinnost auditu pro rok 2025 vzniká při splnění dvou ze tří limitů
  (40 mil. aktiva, 80 mil. obrat, 50 zaměstnanců), u akciových společností již při splnění jednoho.