Při zpracování mzdové evidence, účetnictví a přiznání k dani z příjmů je třeba sledovat všechny změny.

1.  Zvýšení limitu pro odvody pojistného: Dosavadní měsíční limit příjmu z DPP, do kterého se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, byl 10 000 Kč. Od 1. ledna 2025 se tento limit zvyšuje na 11 500 Kč měsíčně. To znamená, že pokud zaměstnanec na základě DPP u jednoho zaměstnavatele vydělá méně než 11 500 Kč za měsíc, nebude z tohoto příjmu odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Při dosažení nebo překročení této částky již povinnost odvodu pojistného vzniká.
2. Povinná evidence všech DPP: Od 1. července 2024 mají zaměstnavatelé povinnost evidovat a elektronicky hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) všechny zaměstnance pracující na základě DPP, a to včetně těch, kteří v daném měsíci neměli žádný příjem. Tato povinnost zůstává v platnosti i po 1. lednu 2025.
3. Zrušení režimu „oznámené dohody“: Původně plánovaný režim tzv. „oznámené dohody“, který měl zavést odlišné podmínky pro účast na pojištění u DPP, byl zrušen. Novela zákona o nemocenském pojištění, účinná od 1. ledna 2025, ruší tyto změny a zachovává jednotná pravidla pro všechny DPP.
4. Další plánované změny: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) plánuje další úpravy týkající se DPP, jako je možnost sjednání odměny z dohody s přihlédnutím k případné práci v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendech. Tyto změny mají za cíl snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů a poskytnout větší flexibilitu při sjednávání podmínek DPP.

Dohoda o provedení práce (DPP) má roční limit odpracovaných hodin, který je stanoven zákonem:

 Limit odpracovaných hodin u DPP

• Maximálně 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele.

Tento limit platí pro každou jednotlivou DPP zvlášť – tzn. u jednoho zaměstnavatele může mít zaměstnanec více DPP v průběhu roku, ale součet všech odpracovaných hodin v rámci těchto dohod nesmí překročit 300 hodin.

 Co když je limit překročen?

• Po překročení 300 hodin nelze v daném roce u stejného zaměstnavatele uzavřít další DPP.
• Pokud je třeba pokračovat ve spolupráci, musí být uzavřen jiný typ smlouvy, například dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasický pracovní poměr.

Výjimky a poznámky:

• Limit 300 hodin se počítá za každého zaměstnavatele zvlášť – u více zaměstnavatelů tedy může zaměstnanec pracovat na více DPP současně, u každého do 300 hodin.
• Do limitu se nezapočítává doba čerpání dovolené, pokud má zaměstnanec na DPP na dovolenou nárok (viz předchozí odpověď).
• Evidenci odpracovaných hodin má povinnost vést zaměstnavatel.

Dovolená u DPP

DPP mají specifický režim a v oblasti dovolené se liší od klasických pracovních poměrů. Tady je přehled, jak to aktuálně (k březnu 2025) funguje:

1. Nárok na dovolenou u DPP obecně nevzniká.
   Dohoda o provedení práce je mimo pracovní poměr, a zákoník práce výslovně stanoví, že dovolená se na DPP nevztahuje. Zaměstnanec pracující na DPP si tedy běžně nečerpá dovolenou jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr.
2. Výjimka: Přechod na režim s dovolenou od 2024 – pokud splněny podmínky
   Od 1. ledna 2024 se zavedla možnost, že zaměstnanci na DPP mohou mít nárok na dovolenou, pokud:

• • Dohoda trvá déle než 4 týdny,
  • pracovní doba je pravidelně rozvržená,
  • a zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele.

V takovém případě může zaměstnanec na DPP získat poměrnou část dovolené, obdobně jako pracovníci na zkrácený úvazek.

3. Dovolená se poskytuje jen v případech, kdy je výslovně sjednána
   Pokud výše uvedené podmínky nejsou splněny, může si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout individuálně volno bez náhrady mzdy – ale to není dovolená ve smyslu zákoníku práce.

Shrnutí k dovolené